.  Dnes je středa 29. června 2011, svátek má Petr a Pavel, zítra Šárka.
 
 Projekt "Právo a EU" vzniká ve volném čase realizátorů - kterými se můžete stát i vy...
 
 JURISTIC o EU
  • Články
  • Navíc
  • Zajímavosti, ankety
  •  Dokumenty
  • Harmonizační předpisy
  • Mezinárodní smlouvy
  • Normy ES
  • "Case law"
  •  Odkazy o EU
  • Oficiální zdroje
  • Neoficiální zdroje
  •  EU aktivně
       
     ANKETA
    Jaký je podle vás Evropský soudní dvůr?
    Jeho rozhodování mě nezajímá (nepřikládám mu větší důležitost)
    272
    Ideální prostředek "dolaďování" práva ES
    207
    Silný... Státy podepsaly a "díky" ESD se postupně dozvídají co.
    129
    Normální nejvyšší soudní instance...
    65
    Jeho rozhodování mě nezajímá (ano, je důležité; ano, znamená to konec mé právnické kariéry; ano, půjdu dělat něco jiného...)
    59
    Celkem hlasovalo 4033 lidí.




    member of
    J U R I S T I C

    pravnicky prostor
    Publikováno: 15. 5. 2006
    Počet zobrazení 9103. (Sessions 8509)
    Veřejná podpora

         

    Veřejná podpora není v evropském právu přímo definována. Čl. 87 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva) vymezuje znaky veřejné podpory a dále uvádí druhy veřejných podpor, které jsou se společným trhem slučitelné a veřejné podpory, které mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem.


    Čl. 87 odst. 1 Smlouvy stanovuje, že podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušením soutěže tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.

    O veřejnou podporu se jedná pouze v případě, kdy dojde ke splnění všech podmínek stanovených v čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Při nesplnění kterékoli podmínky se o veřejnou podporu nejedná.


    Znaky veřejné podpory

    - opatření je hrazeno z veřejných prostředků
    - opatření zvýhodňuje určité podniky (podnikatele) nebo odvětví výroby
    - opatření je selektivní
    - opatření narušuje nebo hrozí narušením soutěže
    - opatření má vliv na obchod mezi členskými státy


    1. Veřejné prostředky

    Musí se jednat o opatření hrazené z veřejných prostředků (přímo nebo zprostředkovaně1). Pojem veřejné prostředky zahrnuje všechny peněžité prostředky, o kterých mohou orgány veřejné moci rozhodovat. To znamená, že nad nimi skutečně vykonávají kontrolu a mohou jimi disponovat2.

    Jedná se tedy o:

    - prostředky ze státního rozpočtu.
    - prostředky poskytnuté samosprávnými celky (obce, kraje)
    - prostředky poskytnuté subjektem založeným státem, nebo subjektem, který stát může kontrolovat a ve kterém má stát rozhodující vliv např. na základě podílu na základním kapitálu, nebo na základě personálního obsazení správních, výkonných nebo dozorčích orgánů společnosti. Není ale potřeba, aby stát držel většinový podíl. Stačí, když má stát vliv na rozhodování subjektu a může tak ovlivnit, komu a za jakých podmínek bude zvýhodnění poskytnuto3. Na druhou stranu může být opatření poskytnuté tímto subjektem považováno za veřejnou podporu, jen pokud je stát schopen ovlivnit tok peněz a tím určitého podnikatele zvýhodnit4. Pokud jednal podnikatel nezávisle na státu a svým opatřením zvýhodnil určitého podnikatele, nejedná se o veřejnou podporu5.


    2. Zvýhodnění určitých podniků (podnikatelů) nebo odvětví výroby

    Pojem podnikatele ve smyslu článku 87 Smlouvy je vykládán stejně jako pojem podnikatele v čl. 81 a 82 Smlouvy. Evropský soudní dvůr definoval podnikatele jako hospodářskou jednotku, přičemž forma financování a vnitřní organizace není rozhodující. Za hospodářskou činnost se považuje nabízení služeb a zboží na určitém trhu6.

    Zvýhodněním se rozumí plnění nebo jiné opatření, které je selektivně poskytované podnikateli bez odpovídajícího protiplnění, nebo protiplnění poskytnuté podnikatelem není odpovídající rozsahu zvýhodnění. Jedná se o zvýhodnění, které by podnikatel v normálních tržních podmínkách neobdržel a musel by jej hradit z vlastních prostředků7.

    Forma zvýhodnění není rozhodující. Nejedná se pouze o subvence, ale i o opatření, která zmenšují náklady podnikatele, které by za normálních okolností musel nést sám (např. snížení daní). Opatření šetří podnikateli jeho finanční prostředky a tím jej zvýhodňuje. Dále se může jednat o naturální výhody, např. vyškolení zaměstnanců, přenechání státního majetku za zvýhodněných podmínek nebo dodávka plynu určitým podnikům za zvýhodněnou cenu8.

    O veřejnou podporu se jedná, pokud je podnikateli prodán (pronajat) státní majetek za nižší než tržní cenu (v případě neprovedení veřejné dražby).

    Rozhodující je, zda subjekt vykonává hospodářskou činnost (pokud ji nevykonává, nejedná se o podnikatele a finanční prostředky mu poskytnuté nejsou veřejnou podporou). Finanční prostředky poskytnuté obcím nebo krajům nebudou většinou představovat veřejnou podporu. Pokud by se ale jednalo např. o podporu výstavby parkoviště, kde bude obec vybírat poplatky za použití a bude tedy provozovat hospodářskou činnost, veřejná podpora není vyloučena. Církve a občanská sdružení dle Komise obvykle hospodářskou činnost nevykonávají, stejně tak i ministerstva9.


    3. Selektivita

    Opatření musí být selektivní, musí tedy zvýhodňovat pouze omezený okruh podnikatelů nebo určité odvětví. Opatření obecného charakteru, které je přístupné všem podnikatelům, není selektivní, i přesto, že tyto podnikatele zvýhodňuje. Jedná se např. o daňové, hospodářské, sociálně-politické opatření. Přístup musí mít ovšem i podnikatelé, kteří na trh nově vstupují či v budoucnu vstoupí.

    Opatření je selektivní, pokud k němu mají přístup pouze určité podniky (např. pouze pokud mají určitý počet zaměstnanců). Opatření je selektivní, pokud je poskytnutí financí vázáno na splnění podmínky, která není pro všechny podnikatele stejně snadno splnitelná. Poskytnutí veřejné podpory nesmí být vázáno na příslušnost ke státu, který veřejnou podporu poskytuje. Opatření musí být přístupné všem subjektům, které mají sídlo popř. organizační složku na území poskytujícího státu.

    Selektivní charakter může mít i opatření, na základě něhož mají získat výhodu předem neurčené subjekty a poskytnutí veřejné podpory závisí na splnění řady objektivních a nediskriminačních kriterií.

    Selektivní je ale i opatření, ke kterému sice mají přístup všichni podnikatelé, ale příslušný státní orgán může v rámci správního uvážení konkrétní podnikatele zvýhodnit (např. orgán může rozhodnout o výši zvýhodnění, vybírat subjekty, kterým bude zvýhodnění poskytnuto, upravit podmínky, za nichž je zvýhodnění poskytnuto10).


    4. Narušení soutěže, vliv na obchod mezi členskými státy

    Opatření narušuje obchod mezi členskými státy, pokud mění tržní podmínky soutěže a zesiluje pozici podnikatele, kterému byla veřejná podpora poskytnuta.

    Pokud se zvýhodněný podnikatel účastní na vývozu či dovozu zboží mezi jednotlivými členskými státy11, nebo na jiných přeshraničních aktivitách, opatření podporující tohoto podnikatele bude mít vždy vliv na obchod mezi členskými státy. Vliv na obchod mezi členskými státy není vyloučen ani v případě opatření, které podporuje podnikatele, který se přeshraničních aktivit neúčastní, popř. který své zboží vyváží pouze do nečlenských států. Vzhledem k tomu, že je podnikateli poskytnuto zhýhodnění, může stabilizovat či zvýšit svou nabídku.

    Podíl podnikatele na trhu není rozhodující, jelikož i v případě nepatrného podílu podnikatele na trhu může být obchod mezi členskými státy ovlivněn. Rozhodující je, zda by se bez poskytnutí veřejné podpory trh vyvíjel jinak.

    I v případě, že podnikatel vykonává pouze regionálně omezenou činnost, není vliv na vnitřní trh vyloučen, jelikož podnikatel může díky poskytnutým finančním prostředkům své služby rozšířit a následkem toho jsou omezeny možnosti jiných podnikatelů nabízet své služby na území tohoto státu12.

    Pokud by byly účinky podpory na trh jiného členského státu jen omezené a pokud by opatření neměnilo podmínky na trhu zásadním způsobem, může být opatření posouzeno Komisí jako veřejná podpora slučitelná s vnitřním trhem. Rozhodující bude výše podpory, podporované produkty – zda se jedná o obchodovatelné zboží, či nikoli, úroveň soutěže na dotčeném trhu, síla podporovaného podnikatele na trhu a dostupnost podpory pro ostatní podnikatele, kteří operují na relevantním trhu.

    Vliv na obchod mezi členskými státy mají zejména opatření, která mají vést ke zvýšení vnitrostátní produkce, ke snížení dovozu z jiných členských států nebo k většímu vývozu do jiných členských států.

    Pro pojem veřejné podpory nejsou rozhodující důvody a cíle, ale její účinky13. Veřejná podpora není vyloučena ani v případě, že opatření směřuje k ochraně životního prostředí, k obnově vozového parku provozovatele dopravy nebo k vyšší bezpečnosti na silnicích14.

    Ani malý rozsah podpory nevylučuje vliv na obchod mezi členskými státy, jelikož v některých oborech může i malá veřejná podpora změnit podmínky na trhu a tím narušit soutěž15.

    Pokud by se jednalo o opatření, které by zvýhodňovalo subjekt působící na neotevřeném, neliberalizovaném trhu, prostředky mu poskytnuté by neměly ovlivňovat trh mezi členskými státy a nemělo by se tedy jednat o veřejnou podporu.

    1 Rozsudek ESD 82/77 van Tiggele, bod 24, 25

    2 Rozsudek ESD C-83/98 Francie/Ladbroke Racing a Komise, bod 50

    3 Rozsudek ESD 67, 68, 70/85 van der Kooy/Komise, bod 36

    4 Rozsudek ESD C 482/99 Francie/Komise, bod 38

    5 Rozsudek ESD C 482/99 Francie/Komise, bod 51, 52

    6 Rozsudek ESD C 180/98 – C 184/98 Pavlov, bod 74, 75

    7 Rozsudek ESD C 342/96 Španělsko/Komise, bod 41, 42

    8 Rozsudek ESD 67/85, 68/85, 70/85 van der Kooy, bod 28

    9 Rozhodnutí Komise N 63/2000 ve věci Programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů v resortu dopravy, body 35-39

    10 Rozsudek ESD C 241/94 Francie/Komise, bod 23

    11 Rozsudek ESD 730/79 Philip Morris/Komise, bod 11

    12 Rozsudek ESD C 280/00 Altmark, bod 77, 78

    13 Rozsudek ESD C 5/01, Belgie/Komise, bod 33

    14 Rozsudek T 55/99 Confederación Española de Transporte de Mercancías/Komise, bod 53

    15 Rozsudek T 55/99 Confederación Española de Transporte de Mercancías/Komise, bod 6

         

    Autorka: Mgr. Hana Karlová,
    studentka postgraduálního studia na FPR ZČU,
    zaměstnankyně Ministerstva dopravy ČR.

    zařadil(a): Petr Bezouška
    Ohodnoťte článek:
    Zatím hlasovalo: 303 čtenářů, průměrná známka je: 3.02
    Oznámkujte jako ve škole:
    Případné související články:
    Prostor pro váš názor
      
      jméno:      e-mail:

    » Názor ze dne 3.6. 17:28  Autor příspěvku:  jazyVxKMMLhmrNyVq
          In awe of that answer! Raelly cool!


    zobrazit všechny reakce

    [ JURISTIC: | ODKAZY | KNIHOVNA | KALENDÁŘ | JOBS | BAZAR | DISKUSE | HLEDAT ]
    PROJEKTY:   Mezinárodní právo |  Právo a EU |  Ústavní právo |  Občanské právo |  Obchodní právo |  Trestní právo |  Pracovní právo

    Copyright JURISTIC 2000-2002,  odpovědná osoba eu@juristic.cz2000 - 2001 Ján Matejka,  2002 František Čakrt  Design a partneři