.  Dnes je středa 29. června 2011, svátek má Petr a Pavel, zítra Šárka.
 
 Projekt "Právo a EU" vzniká ve volném čase realizátorů - kterými se můžete stát i vy...
 
 JURISTIC o EU
  • Články
  • Navíc
  • Zajímavosti, ankety
  •  Dokumenty
  • Harmonizační předpisy
  • Mezinárodní smlouvy
  • Normy ES
  • "Case law"
  •  Odkazy o EU
  • Oficiální zdroje
  • Neoficiální zdroje
  •  EU aktivně
       
     ANKETA
    Jaký je podle vás Evropský soudní dvůr?
    Jeho rozhodování mě nezajímá (nepřikládám mu větší důležitost)
    272
    Ideální prostředek "dolaďování" práva ES
    207
    Silný... Státy podepsaly a "díky" ESD se postupně dozvídají co.
    129
    Normální nejvyšší soudní instance...
    65
    Jeho rozhodování mě nezajímá (ano, je důležité; ano, znamená to konec mé právnické kariéry; ano, půjdu dělat něco jiného...)
    59
    Celkem hlasovalo 4033 lidí.




    member of
    J U R I S T I C

    pravnicky prostor
    Publikováno: 19. 11. 2007
    Počet zobrazení 6205. (Sessions 5928)
    Reforma III. pilíře EU

         

    III. pilíř EU, který byl od počátku koncipován jako ochrana vztahující se k vznikajícím komunitárním právům, bývá častým předmětem diskusí i komunitarizačních snah. Výjimkou není ani nová Reformní smlouva, která do oblasti tzv. prostoru svobody, bezpečnosti a práva vnáší další významné změny.


    Reformní smlouva v duchu smluv předcházejících nevytvoří nový smluvní rámec, ale pouze stanoví změny smluv stávajících. Vychází ze změn vypracovaných Smlouvou zakládající Ústavu pro Evropu upravených dle aktuálních potřeb Unie a přijatelnosti pro členské státy.

    Rozšíření pravomocí Evropské unie v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva je přirozeným následkem Reformní smlouvou uváděného zrušení stávající pilířové úpravy. V oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva dojde k přenesení celé Hlavy VI Smlouvy o EU(1) do upravené Hlavy IV Smlouvy o ES(2). Hlava IV Smlouvy o ES má být přejmenována na Hlavu o prostoru svobody, bezpečnosti a práva a její stávající obsah by měl být vtělen do nové kapitoly 2 Hlavy IV budoucí Smlouvy o fungování Unie(3). Vedle kapitoly 2 vzniknou pod Hlavou IV budoucí Smlouvy o fungování Unie další čtyři kapitoly(4). Podívejme se tedy dále přímo na některé změny.

    Hlasovací procedura. V současnosti ovládá třetí pilíř jednomyslnost, která odpovídá mezivládnímu typu spolupráce, zatímco Reformní smlouva činí z jednomyslnosti výjimku a na její místo zavádí hlasování kvalifikovanou většinou. Tím se v zásadě ruší možnost návrh vetovat, tj. blokovat možnost další integrace. Pokud jde o rozhodovací proceduru, dochází k významnému posílení úlohy Evropského parlamentu. Původně převažující konzultační funkce Evropského parlamentu se mění ve spolurozhodavací proceduru Rady s Evropským parlamentem.

    Oblast vízové, azylové a přistěhovalecké politiky a soudní spolupráce v oblasti občanskoprávní byla již Amsterdamskou smlouvou přenesena z třetího do prvního pilíře EU. Reformní smlouva v těchto věcech přináší další posílení Unie. V oblasti vízové, azylové a přistěhovalecké politiky bude i zbývající jednomyslnost nahrazena řádným legislativním postupem, tj. rozhodováním kvalifikovanou většinou. Vliv na následující vývoj v této oblasti může mít především rozšíření pravomoci Evropského soudního dvora a některá ustanovení Listiny základních práv, která mohou být využívána ve věcech (sporech) týkajících se přistěhovalectví a azylu.

    Soudní spolupráce v občanských věcech. Reformní smlouva zakotvuje zásadu vzájemného uznávání soudních i mimosoudních rozhodnutí v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech. Stávající podmínka nutnosti opatření Společenství pro náležité fungování vnitřního trhu bude napříště zmírněna. Zavádí se řádný legislativní postup s tím, že pouze v případě rodinného práva zůstane jednomyslnost. Na rozdíl od textu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu zavádí Reformní smlouva veto vnitrostátního parlamentu v případě, že nesouhlasí se změnou legislativního postupu ze zvláštního na řádný v „určitých hlediscích“ rodinného práva s mezinárodním prvkem.

    Posílená spolupráce. V oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce zavádí Reformní smlouva do práva Společenství relativně nový mechanismus, který má umožnit členským státům jak pokračovat, tak se zdržet, přijímání opatření v této oblasti i v případě nesouhlasného postoje některých členských států. Tento mechanismus je zapracován do ustanovení týkajících se úpravy vzájemného uznávání soudních rozhodnutí(5), minimálních pravidel při vymezení trestných činů a sankcí(6), evropského veřejného žalobce(7) a policejní spolupráce(8). Tento mechanismus funguje následovně: Není-li potřebný souhlas dosažen a o posílenou spolupráci stojí alespoň skupina 9 členských států, oznámí tyto svůj záměr Evropskému parlamentu, Radě i Komisi. Toto oznámení pak může nahradit povolení podle čl. 10 odst. 2 SEU a čl. 280d odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) k zavedení posílené spolupráce. Rozhodnutí členských států jít cestou posílené spolupráce by pak nemohlo být nesouhlasem ostatních zablokováno(9). Tento mechanismus je možné vnímat jako určité kompromisní řešení, které nahrazuje možnost veta v této oblasti více méně zautomatizovaným přechodem k tzv. posílené spolupráci.

    U ustanovení týkajících se úpravy vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a ustanovení minimálních pravidel při vymezení trestných činů a sankcí je zaváděn mechanismus, který upravuje situaci, kdy se členský stát domnívá, že by se návrh směrnice mohl dotknout základních aspektů jeho systému trestního soudnictví(10). Tento mechanismus byl vložen, aby vyvážil zavedení řádného legislativního procesu do této části. Takto přesvědčený členský stát pak může iniciovat postoupení záležitosti k projednání Evropské radě, čímž dojde k pozastavení řádného legislativního procesu do jejího rozhodnutí. Nebude-li dosaženo dohody a ostatní členské státy budou trvat na návrhu, je zde zakotvena obdobná možnost výše zmíněné posílené spolupráce.

    Evropský veřejný žalobce. Třebaže Reformní smlouva v zásadě přepisuje text Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu, jsou případy, kdy jde text Reformní smlouvy v možnosti integrace ještě dál. Evropský veřejný žalobce je vedle textu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu doplněn o již zmíněný mechanismus posílené spolupráce. Vzhledem k tomu, že čl. 69i SFEU zavádí možnost vytvořit z Eurojustu Úřad evropského veřejného žalobce, zdá se, že by si případná realizace posílené spolupráce v tomto případě vyžadovala další úpravy, která by řešila případné problematické body a možné nové situace ve fungování Eurojustu.

    Komunitarizace v oblasti trestního práva obecně. Třebaže změny, které Reformní smlouva přináší, mají zásadní význam na komunitarizaci trestního práva, je třeba vnímat nejenom psaný text pozměňující text stávající, ale i praxi, která stejně tak nezanedbatelně posouvá hranice v této oblasti. Vývoj v oblasti trestního práva odpovídá svým způsobem již jeho subsidiární povaze (např. trestněprávní úprava obsažená v návrhu komunitárního legislativního aktu jako doprovodné opatření může být při projednávání upozaďována vzhledem k hlavnímu předmětu návrhu). Reformní smlouva tak jen potvrzuje dosavadní tendence.

    Přechodná období. Reformní smlouva zavádí přechodné období(11) pro oblast policejní a justiční spolupráce. Protokol č. 10 stanoví, že právní účinky aktů orgánů, institucí a jiných subjektů Unie přijatých na základě Smlouvy o EU před vstupem Reformní smlouvy v platnost jsou zachovány až do zrušení, zániku nebo pozměnění těchto aktů za použití Smluv. Pravomoci Komise podle čl. 226 SFEU(12) a Evropského soudního dvora by tak po dobu pěti let nebyly rozšířeny na oblast policejní a justiční spolupráce, tak jak předvídá Reformní smlouva.

    Výhrady. Mezi nejzásadnější a v podstatě i předpokládané patřily výhrady Spojeného království a Irska. Spojené království(13) má pro oblast policejní a justiční spolupráce v trestních věcech rozšířen systém volby opt-in, tak jak byl zaveden pro spolupráci v oblasti azylu, přistěhovalectví, vízové politiky a spolupráce v oblasti občanskoprávních věcí(14). Protokol o přechodných ustanoveních umožňuje, aby po uplynutí pětiletého období Spojené království mohlo vyloučit pravomoc Soudního dvora vůči aktům, které byly přijaty v rámci stávajícího třetího pilíře EU. Pokud nedojde nahrazení těchto aktů novými (či jejich pozměnění podle změn zavedených Reformní smlouvou), bude moci Spojené království odmítnout pravomoc Soudního dvora i nadále, což by znamenalo i konec použitelnosti všech těchto aktů na Spojené království. V případě vzniku určité škody spojené s rozhodnutím Spojeného království dále se neúčastnit provádění některých legislativních aktů, může Rada na návrh Komise rozhodnout, že Spojené království ponese přímé finanční důsledky, které nezbytně a nevyhnutelně nastaly z důvodu ukončení jeho účasti na těchto aktech.

         

    (1) Ustanovení o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech.
    (2)Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob.
    (3)Kapitola 2 (Politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví).
    (4)Kapitola 1 (Obecná ustanovení), kapitola 3 (Soudní spolupráce v občanských věcech), kapitola 4 (Justiční spolupráce v trestních věcech) a kapitola 5 (Policejní spolupráce).
    (5)Čl. 69e SFEU.
    (6)Čl. 69f SFEU.
    (7)Čl. 69i SFEU.
    (8)Kapitola 5 SFEU(čl. 69j - 69l).
    (9)Jde o články 69e, 69f a 69i SFEU, které obsahují doplňující ustanovení k obecné úpravě posílené spolupráce.
    (10)Čl. 69e odst. 3 a 69f odst. 3 SFEU.
    (11)Protokol č. 10 o přechodných ustanoveních zaváděný Reformní smlouvou.
    (12)Komise kontroluje, zda členský stát splnil svou povinnost vyplývající ze SFEU, s možností předložit věc ESD.
    (13)Možnosti zmiňované dále v souvislosti se Spojeným království se vztahují i na Irsko.
    (14)Stávající protokol č. 4 o postavení Spojeného království a Irska.

    zařadil(a): František Čakrt
    Ohodnoťte článek:
    Zatím hlasovalo: 241 čtenářů, průměrná známka je: 3.18
    Oznámkujte jako ve škole:
    Případné související články:
    Prostor pro váš názor
      
      jméno:      e-mail:

    » Názor ze dne 23.10. 5:02  Autor příspěvku:  
          lfiidekjuynmpkqwakdgirzgqqvpdh
    » Názor ze dne 7.7. 16:06  Autor příspěvku:  Oldrich
          Naprosto spatne zpracovane, vynechane dulezite casti a prehlednost zmen take neni zrovna dokonala. Ostatne pokus dobry, ale mel by jsi se dostat vice do hloubky temata a nepoustet se do veci, ktere nemas radne nastudovane...


    zobrazit všechny reakce

    [ JURISTIC: | ODKAZY | KNIHOVNA | KALENDÁŘ | JOBS | BAZAR | DISKUSE | HLEDAT ]
    PROJEKTY:   Mezinárodní právo |  Právo a EU |  Ústavní právo |  Občanské právo |  Obchodní právo |  Trestní právo |  Pracovní právo

    Copyright JURISTIC 2000-2002,  odpovědná osoba eu@juristic.cz2000 - 2001 Ján Matejka,  2002 František Čakrt  Design a partneři