.  Dnes je středa 29. června 2011, svátek má Petr a Pavel, zítra Šárka.
 
 Projekt "Právo a EU" vzniká ve volném čase realizátorů - kterými se můžete stát i vy...
 
 JURISTIC o EU
  • Články
  • Navíc
  • Zajímavosti, ankety
  •  Dokumenty
  • Harmonizační předpisy
  • Mezinárodní smlouvy
  • Normy ES
  • "Case law"
  •  Odkazy o EU
  • Oficiální zdroje
  • Neoficiální zdroje
  •  EU aktivně
       
     ANKETA
    Jaký je podle vás Evropský soudní dvůr?
    Jeho rozhodování mě nezajímá (nepřikládám mu větší důležitost)
    272
    Ideální prostředek "dolaďování" práva ES
    207
    Silný... Státy podepsaly a "díky" ESD se postupně dozvídají co.
    129
    Normální nejvyšší soudní instance...
    65
    Jeho rozhodování mě nezajímá (ano, je důležité; ano, znamená to konec mé právnické kariéry; ano, půjdu dělat něco jiného...)
    59
    Celkem hlasovalo 4033 lidí.




    member of
    J U R I S T I C

    pravnicky prostor
    Publikováno: 4. 6. 2003
    Počet zobrazení 14738. (Sessions 13904)
    Jak si žijí penzisté v Evropské unii?

         

    Autorem článku je Bc. Petr Gola, který je také autorem publikace "Evropská unie - v otázkách a odpovědích".


    Odchodu zaměstnanců do důchodu věnuje Evropská unie velikou pozornost. Jednotlivé členské státy se snaží zabezpečit svým seniorům na podzim života co možná nejlepší podmínky. Důchodové výdaje v Evropské unii představovaly v loňském roce okolo 13% HDP. Z toho starobní důchody 75% všech penzí.. Ve většině členských státech Evropské unie představují starobní důchody největší položku ve výdajích na sociální obranu obyvatelstva. Přesto není důchodová politika ve všech zemích v Evropské unii stejná. Z toho plyne jiná životní úroveň německého či portugalského penzisty. Ve všech členských zemích je věková hranice pro odchod do důchodu pro muže 65 let. Výjimku tvoří Francie - 60 let a Dánsko - 67 let.

    Budeme-li dále pokračovat v  charakteristice států Evropské unie z hlediska jejich důchodových systémů rozlišujeme dvě skupiny. Státy, které mají systém důchodového pojištění typu Beveridge. Zde patří Velká Británie, Irsko. V těchto státech není možný odchod do předčasného starobního důchodu. Druhou skupinu tvoří státy se systémem typu Bismarck, kde patří Německo, Belgie, Francie. V tomto systému předčasný odchod do důchodu možný je.

    Demografické trendy v Evropské unii předpokládají pro příštích 25 let neustálé stárnutí pracovní síly. Důchodová politika bude nabývat neustále na větším významu. Vždyť po roce 2010 by měl být počet zaměstnanců ve věku 50 - 64 let vyšší než ve věku 20 - 24 let. Občané Evropské unie si to uvědomili a vzali osud do svých rukou. Platí si různá penzijní připojištění již během svého aktivního života. Díky tomuto finančnímu polštáři mohou občané odcházet dříve do důchodu a užívat si penzi plnými doušky. Např. v roce 2001 odešlo v Evropské unii ve  věku 55 - 59 let 30 % a ve věku 60 - 64 let okolo 70 % mužů do předčasného důchodu. Jednoduše řečeno, jen 70 % mužů ve věku 55 ? 59 let a 30 % ve věku 60 - 64 let je ekonomicky aktivních, ačkoliv ve většině států Evropské unie je věk stanovený pro odchod mužů do starobního důchodu zmiňovaných 65 let.

    V Evropské unii docházelo během několika posledních let k zásadním změnám na politiku odchodu občanů do starobního důchodu. Nejdříve docházelo v sedmdesátých letech ke snižování věku odchodu do důchodu. Státy Evropské unie se musely začít vyrovnávat s rostoucí nezaměstnaností a prodlužováním průměrného věku dožití. Snižováním věku se snažily státy vytlačit starší pracující občany na odpočinek a nabídnout jejich volná místa právě vystudovaným nezaměstnaným mladým lidem. Proto podporovaly strategii předčasného odchodu z trhu práce. Zjistilo se ovšem, že tato nastolená cesta nepřinesla snížení míry nezaměstnanosti. Naopak byla náročnější na výdaje z rozpočtu na penzijní dávky.

    Poslední vývojová etapa směřuje právě proto k přehodnocení těchto politik. Zaměřuje se na podporu starších zaměstnanců na trhu práce. Je nutno poznamenat, že neexistuje žádný jednotný důchod poskytovaný Evropskou unií jako celku. Existuje ale nárok na důchod zvlášť z každé země, ve které byl občan důchodově pojištěn. To za předpokladu, že vyhověl podmínkám stanoveným pro přiznání důchodu v jednotlivých členských zemích. Důchod občanovi vyplácí ta země, ve které mu na důchod vznikl nárok. Pokud tedy penzistovi vznikl nárok na důchod od více než jedné země, bude celkový důchod sestávat z více položek vypočítaných podle délky pojištění v každé zemi. Tento výsledný důchod si penzista může nechat posílat na jakoukoliv adresu v Evropské unii, na které současně bydlí. Odchod lidí do důchodu ve vyšším věku je pro někoho pozitivní, ale pro někoho však příliš náročný. Zvýšení důchodového věku zároveň snižuje možnosti pracovního uplatnění lidem po padesátce. Zvyšuje se napětí ve vztazích mezi generacemi.

    Značný rozdíl mezi životním stylem penzistů v Evropské unii a v Česku dokazují statistiky vynaložených peněžních prostředků na chod jejich domácností. Průměrný penzista v Evropské unii vydá ze svého platu na cestování a kulturu třikrát více než na léčebné výlohy. To v Čechách je situace opačná. Největší výdaje důchodců v Evropské unii i v Česku tvoří poplatky za jídlo a bydlení. Čeští důchodci ale výrazně šetří na oblečení a obuvi. Utratí za ně stejně peněz jako za alkohol a tabák. V Evropské unii si penzisté koupí oblečení za dvojnásobek peněz vynaložených za pití a kuřivo. Mnohem více prostředků vynaloží penzisté v Evropské unii na vlastní vzdělávání! Určitě zde došlo i ke změnám hodnot. V Evropské unii pomalu končí kult mládí a hodnotou se stává aktivně prožívané stáří. Tento trend se projevuje již několik posledních let. Penzisté si užívají důchodu ve fyzické a duševní svěžesti. Zdravotní stav populace seniorů v Evropské unii se rok od roku lepší. Věří tomu, že i staré tělo dokáže příznivě zareagovat na nově zahájený zdravý styl života, a proto ho pěstují. Jejich zdravotní stav se díky duševní rovnováze, klidu a pozitivnímu myšlení skutečně lepší.

         

    Autorem článku: Bc. Petr Gola

    zařadil(a): František Čakrt
    Ohodnoťte článek:
    Zatím hlasovalo: 320 čtenářů, průměrná známka je: 3.04
    Oznámkujte jako ve škole:
    Případné související články:
    Prostor pro váš názor
      
      jméno:      e-mail:

    » Názor ze dne 16.4. 18:36  Autor příspěvku:  franta
          My obyčejní lidé chudí pracující chudí důchodci vždyt je to normálka.
    » Názor ze dne 26.11. 2:49  Autor příspěvku:  hanah
          Bc.Petr Gola mne opravdu pobavil,důchod občanovi vyplácí ta země ve které mu vznikl nárok ,kde pracoval a platil pojištění,občané ruska u nás pobírají důchody ,nikdy zde nežili ani nepracovali,nejsou čl,EVROPSKE UNIE??????
    » Názor ze dne 9.6. 18:47  Autor příspěvku:  simon
          Neuvadite, ze v Nemecku odchazi nedobrovolne vetsina starsich lidi, hlavne zen, pred dovrsenim duchodoveho veku do duchodu, bez ohledu na jeho vysi, ktera je pro jejich vetsinu velmi nizka, musi se tez brat v uvahu nejen kolik plati za najem a ostatni poplatky, takze na vesely zivot tez nic nezbyva. Vas prispevek vypada zcela jinak.
    » Názor ze dne 2.11. 17:52  Autor příspěvku:  anonym
          na hocno
    » Názor ze dne 21.12. 7:30  Autor příspěvku:  egoist
          dobrý akorát argument, že \"Vždyť po roce 2010 by měl být počet zaměstnanců ve věku 50 - 64 let vyšší než ve věku 20 - 24 let\" srovnávat segment populace na jedné starně v intervalu 4 let a na druhé straně 14 let trochu resp. dost devalvuje jinak asi dobrý článek...


    zobrazit všechny reakce

    [ JURISTIC: | ODKAZY | KNIHOVNA | KALENDÁŘ | JOBS | BAZAR | DISKUSE | HLEDAT ]
    PROJEKTY:   Mezinárodní právo |  Právo a EU |  Ústavní právo |  Občanské právo |  Obchodní právo |  Trestní právo |  Pracovní právo

    Copyright JURISTIC 2000-2002,  odpovědná osoba eu@juristic.cz2000 - 2001 Ján Matejka,  2002 František Čakrt  Design a partneři