.  Dnes je středa 29. června 2011, svátek má Petr a Pavel, zítra Šárka.
 
 Projekt "Právo a EU" vzniká ve volném čase realizátorů - kterými se můžete stát i vy...
 
 JURISTIC o EU
  • Články
  • Navíc
  • Zajímavosti, ankety
  •  Dokumenty
  • Harmonizační předpisy
  • Mezinárodní smlouvy
  • Normy ES
  • "Case law"
  •  Odkazy o EU
  • Oficiální zdroje
  • Neoficiální zdroje
  •  EU aktivně
       
     ANKETA
    Jaký je podle vás Evropský soudní dvůr?
    Jeho rozhodování mě nezajímá (nepřikládám mu větší důležitost)
    272
    Ideální prostředek "dolaďování" práva ES
    207
    Silný... Státy podepsaly a "díky" ESD se postupně dozvídají co.
    129
    Normální nejvyšší soudní instance...
    65
    Jeho rozhodování mě nezajímá (ano, je důležité; ano, znamená to konec mé právnické kariéry; ano, půjdu dělat něco jiného...)
    59
    Celkem hlasovalo 4033 lidí.




    member of
    J U R I S T I C

    pravnicky prostor
    Publikováno: 25. 10. 2002
    Počet zobrazení 6850. (Sessions 6437)
    Diskuse o Ústavě EU (+ anketa)

         

    Hlavním důvodem publikace tohoto příspěvku právě teď je bezpochyby zasedání Konventu EU i očekávání možné Ústavy. Možná není úplně bezpředmětné ohlédnout se zpět k různým iniciativám, které se také otázkou zabývaly a které po sobě i něco zanechaly.


    Stejně jako dnes sledujeme s nadějemi vývoj Konventu EU, očekávala i užší studentská komunita, která vysílala své zástupce do Gliwic v Polsku v první polovině roku 2001, k účasti na Mezinárodní konferenci na téma Evropská Unie v roce 2020, svůj společný koncept.

    V Polsku se sešlo asi 45 studentů z kandidátských zemí EU, aby se zamysleli nad budoucností, popřípadě i nad její možnou konstitucionalizací. Od počátku je třeba zdůraznit dva aspekty důležité pro posouzení návrhu Ústavy. Předně se nejednalo o oficiální reprezentanty svých zemí, ale o zájemce o tuto problematiku z řad studentstva kandidátských států, a dále vystala časová tíseň, která delegáty nakonec dovedla k přesvědčení, že bude lépe někde ustoupit svým požadavkům, než odjet s prázdnou (tím si přítomní mohli zažít jednu z vlastností mnoha podobných vyjednávání). Z tohoto důvodu je také třeba brát některé části s rezervou.
    Došlo k vytvoření jednotlivých pracovních skupin, které se věnovaly každá vlastní problematice (skup. 1 - lidská práva; skup. 2 - rozhodovací proces, instituce; skup. 3 - vnější vztahy, obrana; skup. 4 - společná ekonomika). Jak již bylo zmíněno, z časových důvodů nebylo možné prodiskutovat se ke všem detailům, takže shoda byla do jisté míry spíše iluzorní než skutečná.

    Každá skupina měla svého moderátora, osobu poskytující kvalifikovanou pomoc, připravenou na požádání dohledat „nemožné“ a zodpovědnou za časový rozvrh skupiny.

    Největší pozornost se od počátku ubírala k druhé skupině, která při institucionálních rozhodnutích svým způsobem udávala směr skupinám ostatním. Proto se pokusíme dále shrnout práci právě druhé skupiny.

    Principy práce

    • Rok 2020, uvedený v názvu samotné konference, by sice mohl striktně znamenat tento rok, ale zde se stal pouhým symbolem, číslem snažícím se naznačit, že proces „mezi“ by neměl být překážkou při formulování základních principů, ve kterých vidíme fungující Unii. (Pozn. přesto brzy došlo k rozdělení na ty, kteří se snažili klást důraz na co nejlépe fungující systém, a ty, kteří přesto upřednostňovali systém realizovatelný na základě aktuálního stavu.)
    • Potřeba vrátit EU „spodní“ sílu – především základní demokratické principy. Např. posílení EP a jiných přímo volených orgánů.
    • Prohlubování spolupráce v Evropě při zachování národních specifik.
    • Nutnost zakotvení základního standardu lidských práv zavazujícího státy a zavedení systému ochrany lidských práv nastaveného k zabezpečení zakotvených práv.
    • Redefinovat „právo Evropských společenství(ES)“, stejně jako právní nástroje ES-EU k zlepšení jejich transparentnosti a předvídatelnosti.
    • Zachování a především transparentnější definování principů subsidiarity a proporcionality.

    Dále následuje krátká ukázka z výsledků diskuse o možném směřování dalších reforem Unie:

    Hlavní unijní institutce: Evropský parlament, Evropská vláda, Evropský soud

    Evropský parlament

    Dvoukomorový parlamentní systém tvořený Sněmovnou Reprezentantů (SR) a Senátem.
    SR je tvořena zástupci lidu, volenými přímo občany EU na základě všeobecného, dobrovolného, rovného a tajného hlasovacího práva. Senát se skládá z reprezentantů delegovaných za jednotlivé „jednotky (unity)“.

    „Unit“ – jde o vytvoření nového dělení Unie podle celků sobě si co nejvíce navzájem podobných – pojmenovány „UNIT“ podle teorie posilování pozic regionů a hledání nejvhodnějších protějšků podle současného dělení NUTS (více v blízké době na těchto stránkách v práci o regionalismu) k nalezení co nejspravedlivějšího dělení pravomocí, financů atd, a to mezi jednotlivé správní jednotky Unie.

    EP získá legislativní pravomoc ve věcech všeho současného práva ES. Senát zastupuje odlišný pohled na věc, který zaručují zástupci Unitů.

    Evropská vláda

    -skládá se z ministerského předsedy (MP) a ministrů
    -MP je jmenován Evropským parlamentem a je odpovědný za vytvoření kabinetu, který musí být schválen v EP.
    -MP je hlavním reprezentantem EU (o nutnosti jedné osoby reprezentující EU navenek však nepanovala úplná shoda).

    Evropský soud (ES)

    ES by měl být soudem nejvyšším - nicméně mimořádným. Stejně jako dnes sbor nezávislých soudců dosahujících potřebnou kvalifikaci.
    Soudci navrhování Unity a schvalováni Parlamentem.
    U dalšího uspořádání soudního systému Unie byla také často zřejmá inspirace soudním systémem USA.

    Legislativní proces:

    Právo EU bude tvořeno parlamentem.
    Zákonodárná iniciativa patří - členům SR, Senátu, Evropské vládě, Unitům a na základě petičního práva také občanům Unie.

    Exekutivní proces a vztah mezi Unií a Unity

    Exekutivní moc bude vykonávána Evropskou vládou ve spolupráci s Unity.
    Ochrana Unitů zajištěna odpovídajícím zakotvením kontrolních mechanismů za účelem zajištění souladu s principem subsidiarity.
    Unity mají garantovaná práva k vlastní samosprávě, vycházející z odpovědnosti nad věcmi místní důležitosti ve shodě s Ústavou a dalšími právními akty vydanými Evropským parlamentem.

    Měla by Evropská Unie mít v budoucnosti svého prezidenta?
    Ne
    60
    Ano
    9
    Nejsem si jist(a)
    2
    Celkem hlasovalo 72 lidí.

    Využijte možnosti komentovat vaše hlasování na místě níže připraveném pro váš příspěvek.

         

    zařadil(a): František Čakrt
    Ohodnoťte článek:
    Zatím hlasovalo: 285 čtenářů, průměrná známka je: 2.99
    Oznámkujte jako ve škole:
    Případné související články:
    Prostor pro váš názor
      
      jméno:      e-mail:

    » Názor ze dne 8.5. 21:27  Autor příspěvku:  Petr
          byl bych pro něco, jako RADA STARŠICH
    » Názor ze dne 31.10. 15:26  Autor příspěvku:  František
          Ahoj Romane, častokrát se říká lepší něco než nic a tak ti již předem moc děkuji za tvůj příspěvek, protože mým přáním je právě o těchto tématech mluvit-diskutovat, abychom si začali být lépe vědomi možných následků. Taková vědomost pro nás může znamenat i čas dříve jednat, spíše než pozdě klopit hlavu. Nyní přímo odpovědi na tvé poznámečky - (1.)v tomto případě můj příspěvek popisuje skupinovou práci na tomto návrhu, a tak i mé komentáře jsou v mezích skupinou dosaženého konsensu. Jinak mi můžeš věřit, že mnou eventuálně samostatně sesmolená ústava by vypadala podstatně jinak - což by ovšem neplnilo účel, za jakým jsem s tímto článkem přišel; a to je především publikace závěru jedné mezinárodní studentské konference na toto téma, spíše než pouhá vlastní úvaha(3.)Dále si dovoluji s tebou diskutovat nad nutností zrušit novou Ústavou národní vlády a parlamenty - např. součastné Německo, Rakousko a další mají přes existenci centrální vlády další, na nižší úrovni postavené, vlády regionální, které jsou samozřejmě případ od případu různě silné. To samé platí, podle mého názoru, i o parlamentech, lépe řečeno o možných institucích, které by co nejlépe plninily svůj účel na regionální úrovni. Centrální vláda pak znamená více závazek k co nejlepší koordinaci z centra, než právo či výhodu zasahovat až do mých regionálních vztahů mezi mými partnerkami :) (3.) Budu moc rád, pokud se podíváš i na mé další články-asi hl. ten další o regionech- a možná, že z toho bude více patrný můj vlastní názor na toto téma. Potom také moc rád uslyším komentář od více zkušeného v oboru nebo bude mým ještě větším potěšením vidět tvůj příspěvek mezi články ... Díky F.
    » Názor ze dne 31.10. 10:07  Autor příspěvku:  Roman Kočí
          Ahoj Františku. K článku mám několik poznámeček: pokud by opravdu byla v budoucnu přijata "podobná" ústava EU, potom by bylo zcela logické zrušení národních parlamentů a vlád. A to nevím, zda-li je rozumné řešení, domnívám se, že není, v potaz je rovněž potřeba brát i historické tradice jednotlivých členských států. Pro mě osobně je dost nepředstavitelná představa, že zákonodárnou činnost bude u nás vykonávat parlament (kdesi)v Bruselu, jakkoliv jsem pro vstup do EU. A další věc: ústava by vytvořila nové a nové instituce až by jednou byla celá Evropa jedna velká instituce, která by Ti schalovala, zda-li a za jakých podmínek můžeš sbalit ženskou, či se opít do němoty ...
    » Názor ze dne 28.10. 9:50  Autor příspěvku:  proc ne president :)
          Post prezidenta by stejne nic nevyresil... navic jak najit takoveho evropana, ktery by si to zaslouzil :( Navic si myslim, ze by kolektivni organ vystupujici navenek mohl lepe progovat urcitou ruznorodost, vicenazorovost a hl. multinacionalitu EU


    zobrazit všechny reakce

    [ JURISTIC: | ODKAZY | KNIHOVNA | KALENDÁŘ | JOBS | BAZAR | DISKUSE | HLEDAT ]
    PROJEKTY:   Mezinárodní právo |  Právo a EU |  Ústavní právo |  Občanské právo |  Obchodní právo |  Trestní právo |  Pracovní právo

    Copyright JURISTIC 2000-2002,  odpovědná osoba eu@juristic.cz2000 - 2001 Ján Matejka,  2002 František Čakrt  Design a partneři