.  Dnes je středa 29. června 2011, svátek má Petr a Pavel, zítra Šárka.
 
 Projekt "Právo a EU" vzniká ve volném čase realizátorů - kterými se můžete stát i vy...
 
 JURISTIC o EU
  • Články
  • Navíc
  • Zajímavosti, ankety
  •  Dokumenty
  • Harmonizační předpisy
  • Mezinárodní smlouvy
  • Normy ES
  • "Case law"
  •  Odkazy o EU
  • Oficiální zdroje
  • Neoficiální zdroje
  •  EU aktivně
       
     ANKETA
    Jaký je podle vás Evropský soudní dvůr?
    Jeho rozhodování mě nezajímá (nepřikládám mu větší důležitost)
    272
    Ideální prostředek "dolaďování" práva ES
    207
    Silný... Státy podepsaly a "díky" ESD se postupně dozvídají co.
    129
    Normální nejvyšší soudní instance...
    65
    Jeho rozhodování mě nezajímá (ano, je důležité; ano, znamená to konec mé právnické kariéry; ano, půjdu dělat něco jiného...)
    59
    Celkem hlasovalo 4033 lidí.




    member of
    J U R I S T I C

    pravnicky prostor
    Publikováno: 6. 9. 2002
    Počet zobrazení 6443. (Sessions 6083)
    Euro sem, euro tam

         

    V současné době čelí instituce EU 235 milionovému účtu za překladatele a tlumočníky, aby byly schopné se vypořádat s plánovaným rozšířením.
    - Při zvýšení počtu oficiálních jazyků z 11 na 20 bude zapotřebí přijetí asi 1800 nových zaměstnanců.


    Situaci by pochopitelně vyřešilo používání jednotného jazyka. Bohužel v Evropě takového, který by ovládali všichni, zatím není. Někteří si již sice pro svou snazší komunikaci bez doprovodného tlumoční jazyk vybrali. Takovým jazykům se říká pracovní a za takové jsou i považovány. Je to bezpochyby důkaz možného usnadnění komunikace, času i peněz, který nám dala praxe sama. Teorie však stále mluví především o oficiálních jazycích; těch, které deklarují rovnost jednotlivých členských států EU. Tyto jsou tudíž oficiálním prostředkem komunikace, který má samozřejmě svou cenu.

    Kladné stránky zachování současného oficiálního jazyko-rovnostářského stavu shrnul Eric Maner, mluvčí více-prezidenta Komise Neila Kinnocka, takto: "Právo každého členského státu k užívání svého jazyka musí být podporováno; je to základní demokratické právo. Současné náklady spojené s jazykovými službami dělají pouhá 2 Eura za osobu na rok. A to by moc nezměnilo"

    Maner, operující s částkou 2 Eura za rok na jednoho obyvatele EU, se pokusil rozbít miliony až na atom; částku, kterou je snazší obhajovat než rostoucí miliony. Svým způsobem má pravdu. Bohužel podané zdůvodnění má malou vadu na kráse.

    Poslat adresátům účtů EU zprávu o důležitosti jazyků s odůvodněním typu euro sem, euro tam je velice ožehavé. Lidé totiž neplatí jenom za překladatele a tlumočníky. Existuje již nepřeberné množství položek spojených s EU, na něž občané doplácejí -ať již přímo či nepřímo- a tyto pak působí na formování vztahu občana k EU. EU se v současnosti neutápí v bezbřehé oblibě svých občanů, natož potom myšlenka jeho rozšíření. Jakékoliv náklady spojené s jeho činností je třeba zvážit a co nejlépe odůvodnit - ne bagatelizovat.

    Dnes zaměstnává Komise 700 tlumočníků (jak stálých, tak příležitostních) k pokrytí schůzek a tiskových konferencí a 1300 překladatelů (zodpovědných za produkování jejích dokumentů v 11 oficiálních jazycích; z nich asi 20% na volné noze). V letech 2003-2006 je nutno přijmout 3800 nových pracovníků pro instituce (z toho 1800 nových tlumočníků a překladatelů), za cenu asi 367 milionů Euro, tj. tedy cena za jazykové rozšíření. (Náklady v časovém období 2003-2006 by se měly zvýšit z 31 mil. v roce 2003 na 175 mil. v roce 2006 pro překladatele a z 7,5 mil. na 60 mil. pro tlumočníky)

    Je třeba reformovat. Funkčnost systému by se ohrozit neměla, nicméně představa, že např. provedení jednoho budoucího rozhodnutí může stát méně než zaplacení překladů všech aktů s ním spojených do 20 jazyků, je šokující a snad i dostatečně alarmující.

    Michael Emerson, člen výzkumu na "Centre for European Policy Studies", sice akceptoval, že překladatelé budou stále třeba na vysoké politické úrovni; doufá ale, že počet překládaných dokumentů do 20 jazyků bude minimalizován pro zachování efektivity a funkčnosti. Zvažuje jeden či maximálně dva pracovní jazyky pro schůze komisí a podobných operativních orgánů.

    Charles Grant, ředitel "Centre for European Reform", souhlasí a dodává: "pracovní jazyky, používané institucemi EU (Angličtina, Francouzština, Němčina), by se měly užívat častěji".

    Chris Huhne, člen hospodářské a finanční komise při Evropském parlamentu, se vyjádřil ještě před Manerem takto: "Je třeba také zohlednit fakt, že 235 mil. Euro, potřebných za překladatelské služby na rok 2006, se zdá mnoho, ale v podstatě se jedná o docela malou částku ve srovnání s rozpočtem EU předpokládaným pro tento rok, který činí částku asi 144 miliard Euro."

    Ke komu se tedy přiklonit? Peníze investované do udržení zmiňovaného demokratického výdobytku jistě nejsou peníze vyhozené do větru. Na druhou stranu si asi také dokážeme představit, že ne každý na tyto "prosystémové" argumenty slyší stejně.

         

    zařadil(a): František Čakrt
    Ohodnoťte článek:
    Zatím hlasovalo: 286 čtenářů, průměrná známka je: 2.88
    Oznámkujte jako ve škole:
    Případné související články:
    Prostor pro váš názor
      
      jméno:      e-mail:

    » Názor ze dne 3.6. 22:55  Autor příspěvku:  GWCcaFmwQxnOHfjdrw
          TYVM you\'ve solved all my prlobmes
    » Názor ze dne 12.10. 16:14  Autor příspěvku:  eurolaik
          výjimka?
    » Názor ze dne 11.10. 11:27  Autor příspěvku:  eurolaik
          jestli se nepletu, tak clensky stat muze navrhnout pridani dalsiho oficialniho jazyka, pokud bude mit zajem. Malta zada a Belgie, pokud uvidi potrebu, si muze pozadat. Nevidim v tom problem... Ale do budoucna jsem spis pro zavedeni tak 3 oficialnich jazyku(ted, bohuzel, hudba budoucnosti)
    » Názor ze dne 8.9. 11:10  Autor příspěvku:  Frantisek
          Charta svým způsobem je... Bohužel právní rámec, který by si v EU zasloužila, ji chybí. Jedna poslankyně EP to shrnula takto: "Rada Evropy má svůj právní systém, který je ve srovnáním se systémem zavedeným v EU téměř bezzubý. Proti tomu stojí EU, která již má systémové páky, bohužel nemá dostatečný právní systém zaručující ochranu základních práv." A Ústava EU? To nejbližší, co nám může přinést odpověď, jsou výsledky evropského Konventu. Možná přinese i Ústavu... Pokud se chcete ještě teď, někdy v polovině mandátu EU Konventu, dovědět něco více, zde je adresa na stránky Konventu - http://european-convention.eu.int/default.asp?lang=EN -nebo na stránkách www.evropska-unie.cz, kde je příspěvek o Konventu.
    » Názor ze dne 7.9. 19:42  Autor příspěvku:  J.Novotná
          Zajímalo by mě, zda se dočkáme (zda a kdy vůbec) onoho , jak říkáte produktu EU - Ústavy a zavedené efektivnějšího právního systém pro ochranu práv, plynoucích z charty základních práv a svobod...


    zobrazit všechny reakce

    [ JURISTIC: | ODKAZY | KNIHOVNA | KALENDÁŘ | JOBS | BAZAR | DISKUSE | HLEDAT ]
    PROJEKTY:   Mezinárodní právo |  Právo a EU |  Ústavní právo |  Občanské právo |  Obchodní právo |  Trestní právo |  Pracovní právo

    Copyright JURISTIC 2000-2002,  odpovědná osoba eu@juristic.cz2000 - 2001 Ján Matejka,  2002 František Čakrt  Design a partneři